Barmská armáda uskutečnila systematické zabíjení a znásilňování několika stovek rohingyiských muslimů ve vesnici Tula Toli, v srpnu 2017. Masakr byl součástí vojenské kampaně zaměřené na etnické čistky (https://www.hrw.org/tag/rohingya-crisis), která přinutila více než 645 000 Rohingyů k útěku do sousedního Bangladéše.

Snímek pořízený jedním z vesničanů, na kterém je 10 muslimských mužů před popravou. | Foto: Reuters.jpg

MENA je anglický akronym pro Middle East and North Africa čili region Blízkého Východu a Severní Afriky. Do výběru zemí bývá občas zařazován i Súdán. Po arabském jaru je tento region díky několika probíhajícím občanským válkám vysoce nestabilní. V této sérii se podíváme na problematické oblasti, státy a procesy, které byly nastartovány událostmi arabského jara.

M.1.png

Teroristické organizace obvykle prezentují široké spektrum cílů, kterých chtějí dosáhnout. S notným zjednodušením můžeme cíle rozdělit na primární a sekundární. Zatímco primární cíle bývají víceméně nerealizovatelné, tudíž příliš ambiciozní až snové, tak ty sekundární se zaobírají reálnějšími ambicemi. Hamás vede boj proti Izraeli a usiluje o jeho zničení. Primární cíl zničit Izrael nebude, se vší pravděpodobností, nikdy naplněn. Sekundární cíl zajistit pro Palestinu územní výhody, odplatu a budoucí existenci samotné organizace reálné je.

Co je hnacím motorem jednotlivce, který se chystá vstoupit do teroristické organizace? Existuje nějaká predispozice, kterou členové teroristických organizací sdílejí? Dají se odhalit dříve, než dojde k jejich radikalizaci? Odpovědi na tyto otázky nejsou vůbec jednoduché, natož jednoznačné. Poměrně významný limit při zkoumání psychologických profilů u teroristů je nedostatečný vzorek osob. Teroristé se do poraden a ústavů dobrovolně nehrnou. Co hůře, tak velká část volí sebevraždu před zajetím. Zlomek přeživších pak odmítá spolupracovat s psychiatry či psychology a zůstavá loajální své skupině [1].

Vodní zdroje se stávaly terčem od počátku vojenství. Již v dávných dobách městských států Sumeru si jednotlivé státy navzájem škodily ničením zavlažovacích kanálů. Ustupující armády obvykle ničily vodní zdroje tím, že je otrávily. V dnešní době jsou si vlády bezbečnostního potenciálu vědomy a důkladně hlídají přehrady, které by se mohly stát terčem teroristických útoků. Nedostatek vody totiž může zapříčinit konflikt stejně snadno, jako konflikt může být zapříčiněn nedostatkem vody. Nechtěným důsledkem dlouhodobějšího nedostatku vody či přílišného sucha, i v případě naší země, pak může být nárůst extremistických ideologií, občanských nepokojů a dlouhodobá politická nestabilita.

Ilustrační vodní nádrž