Za celou dobu existence lidstva nebyla nikdy populace tak rozrostlá, jako dnes. Počet obyvatel planety Země roste takřka astronomickým tempem. Na počátku 19. století se překročila magická první miliarda. V roce 1940 se jednalo o dvojnásobek a v současnosti se už bavíme o téměř osmi miliardách.  

Ilustrativní obrázek

Když světová populace dokázala za poslední století své množství zčtyřnásobit, co nás asi čeká v tom příštím? Znamená populační růst hrozbu pro naši budoucnost? Vznikne chaos a násilí kvůli nedostatku energie, vody a jídla? Jsou naše obavy oprávněné? Není to pouze důkazy nepodložené proroctví?

 1.png

V sedmdesátých letech 20. století dosáhla populační exploze nebývalých hodnot, na jejichž základě se rodily nejrůznější apokalyptické předpovědi. Jednou z nich byla i obava ohledně chudých, kteří budou přivádět na svět mnoho dětí a následně obsadí, resp. zaplaví svět. Tak se například zrodila legenda o přelidnění.

Jak se mnohokrát opakovaně ukázalo, tak vysoká porodnost, ani populační exploze nejsou trvalé prvky zakotvené pouze u některých kultur či zemí. Spíše se jedná o součást čtyřkrokového procesu demografické transformace, kterým musí postupně projít celý svět. Většina rozvinutých zemí již tento krok absolvovala, zatímco některé ho právě absolvují.  

Podívejme se na chvíli do osmnáctého století. V té době celý svět včetně Evropy byl na začátku demografického přechodu. Podle dnešních standardů se tehdy Evropa nacházela na úrovni rozvojových zemí. Špatná hygiena, nedostačující výživa a katastrofická úroveň lékařské péče. Ženy rodily průměrně pět dětí, ale reálné dospělosti se dožily tak dvě. Populace tedy mohla růst jen velmi pomalu.  

V období průmyslové revoluce nastaly výrazné změny životních podmínek, standardů a pokroku. Z farmářů se stali dělníci v továrnách. Započala masová výroba veškerého zboží, které se stalo dostupnějším pro většinu obyvatel. Věda jen kvetla a nastaly velké pokroky v přepravě, komunikaci a medicíně. Do popředí se dostala i role žen ve společnosti a ty si dokázaly prosadit jejich emancipaci. Tento ekonomický pokrok nejenže vytvořil jakýsi most mezi bohatými a chudými, tzv. střední třídu, ale umožnil zvýšit životní úroveň a zabezpečit zdravotní péči pro tu nejchudší pracující vrstvu. Jednalo se o další fázi přechodu.

Více jídla, lepší hygiena a kvalitní medicína znamenaly, že lidé, hlavně produktivní mladá generace, již neumírali tak často. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a nastal rychlý růst lidstva. Ve Velké Británii (VB) se v letech 1750 až 1850 obyvatelstvo zdvojnásobilo. Myšlenka o rození mnoha dětí pro zajištění rodu byla překonána a mohla začít třetí fáze přechodu.

2.png

Nastala jakási rovnováha, jelikož méně lidí umíralo a méně se jich rodilo. VB tak dosáhla závěrečného stupně demografického posunu stejně jako ostatní státy.     

Jak je možné, že při tak rapidním poklesu porodnosti populace pořád narůstá? Dnešní průměr jsou 2 děti na jednu domácnost. Před 40 lety to bylo dětí 5. Z čistě matematického hlediska tedy musí dojít ke zpomalení populačního nárůstu?! Výše zmíněné platí pro každou zemi a většina z nich už dosáhla čtvrtého stupně. V roce 1971 měla průměrná žena v Bangladéši 7 dětí, ale 25 % z nich zemřelo, než dosáhly 5 let. V roce 2015 dětská úmrtnost klesla na 3,8 % a ženy měly v průměru 2 děti. Toto je pravidlo, žádná výjimka! Evropa není v tomto směru jiná.

overpop.png

Rozvojovým zemím trvalo přibližně 80 let, než snížily porodnost z šesti dětí na méně než tři. Na druhou stranu Malajsie a Jihoafrická republika to dokázaly za pouhých 34 let. Bangladéš za 20 a Íránu to zabralo let 10. Všechny tyto státy a národy nemusely začínat od nuly a čím více podpory dostávají, tím rychleji okolní svět dohánějí. To ukazuje nesmírnou důležitost programů snažících se o snížení dětské úmrtnosti v rozvojových zemích. Bez ohledu na Váš osobní postoj k situaci týkající se uprchlíků, přání svobodného světa s lidmi žijícími v bohatství, existuje jednoduchá pravda o tom, že pro nás všechny je nejlepší, když mohou i ostatní na druhé straně zeměkoule žít spokojený život.

3.png

Jelikož procento obyvatel žijících pod hranicí absolutní chudoby nikdy nebylo nižší, tak budoucnost růstu světové populace nemusí být žádným katastrofickým proroctvím. Je to příslib zastavení nekontrolovaného nárůstu. OSN předpovídá, že na Zemi nikdy nebude žít najednou 12 miliard lidí. Navíc státy, které kdysi samy bývaly v nouzi nyní pomáhají ostatním a posouvají tak světový pokrok kupředu.

 

 

Zdroje grafů:

http://www.everythingconnects.org/overpopulation-effects.html

https://ourworldindata.org/world-population-growth

http://www.economicsdiscussion.net/economic-development/4-main-stages-of-demographic-transition-economic-development/19129